Strach nás pohání nebo brzdí?

Strach nás pohání nebo brzdí?

Kolikrát za život a kdy jste se báli vy? Já asi milionkrát…v dětství a často i v dospělosti ze tmy, z cizích lidí, z nespokojenosti dospěláků vyjadŕovanou silnými zvuky, ze selhání při nakupování nebo zvedání telefonu nebo zkoušení u tabule nebo písemky, z neznámých zvuků v přírodě,…

Strach byl, dalo by se říct mým každodenním „kamarádem“, i když tenkrát bych mu tak faaakt neřekla. Naopak jsem měla velmi nepříjemné pocity v těle, při komunikaci na veřejnosti jsem koktala a nechtěla bez lístečku se seznamem na nákup. Měla jsem stále pocit selhání a ohrožení. Jak se projevuje strach u vás?

Co jsem se strachem dělala? Nechala se od něj ničit, ovládat, brzdit. Horko těžko jsem ho překonávala. Ovlivňoval hodně mých rozhodnutí. Pamatuji si, jak jsem ŕíkala:“Raděj to vidím černě a pak jsem ráda, když to tak nedopadne“. Jak to máte vy? Jakou sílu a vliv má na vás strach?

Přišly chvíle, kdy jsem ho viděla a už „to“ (pocity úzkosti, selhání, nedostatečnosti, nedůvěry,..) tak dál stejně žít nechtěla. Přišly chvíle, kdy jsem situace chtěla zažít jinak. Přišla touha cítit se jinak, udělat věci jinak, mluvit jinak, rozhodnout se jinak.

Přišly chvíle rozhodnutí , potenciál všech možností mluvit, cítit se, rozhodnout se, udělat věci jinak. Přišla nabídka změny (ne zvenku, ale zevnitř)!!!

I přes všechny zkušenosti minulosti, i přes mnoho námitek okolí (a že blízcí lidé projevují lásku strachem o nás je časté, protože přeci chtějí pro nás to nejlepší), i přes známé pocity v těle (projevující strach), jsem řekla své ANO ZMĚNĚ, SOBĚ, ŽIVOTU. Strach se stal pohonem pro odvahu ke změně, pohonem dělat další …… kroky.

Život je tu pro nás. Změna je život. Mojí cestou bylo a je nalézat cesty toho magického láskyplného odvážného ANO. Mojí cestou je i kousek doprovodit při změnách vás. Bude mi ctí i potěšením. Katka Nesvadbová