Příběh šuplíku

Žena pečuje o svou domácnost a má radost, jak jí jde vše od ruky, začíná vonět připravený oběd, uspokojeným pohledem přejede umyté nádobí, usměje se na kytku jarních tulipánů, které včera dostala…. a… a najednou přichází další a další myšlenky, co je třeba ještě udělat. Hlavně odmrazit mrazák! Vyndavá věci a nese šuplík s nepořádkem na dně směrem ke koši. A najednou… najednou přichází další myšlenka:“Budu zametat, nemusím dávat pozor (abych se trefila do koše) a žena hází špínu na zem, automaticky, jednoduše, ledabyle. Narovná se… a najednou cítí únavu. Cítí, jak má vysušené ruce z mytí nádobí, jak jí zabolely záda tak dlouho držící pozici při práci, cítí velkou potřebu pití, na které už dlouho neměla čas. Přichází chvíle zmatku. Žena neví, co dřív a co má vlastně v tuhle chvíli přednost.

Často v životě pro jdoucí myšlenky děláme věci automaticky, tak rychle a přitom nevnímáme, co se skutečně děje, co se za tím „skrývá“. Jsme v často v roli dokonalosti, spokojenosti ostatních. V roli, která plní (něčí!!!) nastavení, že: Nejdřív práce, potom zábava. V roli: Stihnu to, abych mohla… V roli: Když to neudělám teď, tak… . Žijeme lásku s podmínkami: Až to dodělám, tak…,… (budu teprv dost dobrá, bude hotovo, bude druhý spokojený, můžu odpočívat,…). A je to opravdu tak? Je to pravda?

Žena z našeho příběhu:

– nechala svou mysl převzít vládu nad sebou a vynaložila další úsilí, aby řádně (!!!) zametla celou kuchyň a vyhodila do koše i nepořádek ze šuplíku s pocity ne-příjemnými (žízeň, bolest zad, únava, zmatek). Odsunula sebe na poslední místo důležitosti. Jak myslíte, že žije vztah k sobě, k druhým, vztah k práci a zábavě?

– v momentě, kdy hodila špínu na zem a ucítila své pocity, uviděla skutečnost takovou, jaká je… špína na zemi – koš, vysušené ruce a bolest zad – své tělo, kuchyň s podlahou smetí – velké volání těla po pití. Žena vědomě narovnala páteř, ZHLUBOKA SE NADECHLA A UDĚLALA KROK K SOBĚ… udělala  fyzický krok… a další krok… nalila si vodu a dopřála tělu vláhu, udělala další krok… namazala si ruce a dodala tělu „šťavnatost“, protáhla se a dopřála tělu svobodný pohyb s uvolněním bolesti.

pozorovala, jak hází špínu na zem a uvědomila si, jak si přidělává práci. (Často v životě toto děláme… místo rychlého úklidu věci na své místo v rámci nestíhání a stíhání jiných záležitostí či lenosti či únavy a tak položíme věc kdekoliv, že až….až….až potom. Víte, my takto často odkládáme záležitosti vztahové, pracovní,… na…až…až…potom, někdy (až bude víc času, víc peněz, ten správný okamžik, chuť, nálada,…). Existuje jediné: TENTO OKAMŽIK, TADY A TEĎ. Žena z našeho příběhu vnímala okamžik pravdy a skutečnosti, vzala smetáček a lopatku, hodila špínu ze šuplíku do koše. Vnímala svou minulost  s odkládáním věcí a přiděláváním práce i s žitím rolí dostatečnosti a dokonalosti. V tu chvíli  s úlevou řekla sobě: „Přijímám se taková, jaká jsem. Mám se ráda.“ Udělala fyzický krok a nalila si vodu, namazala si ruce a na chvíli si sedla ke stolu a přivoněla si k jarním tulipánům.

Máme velký dar od Života, můžeme se rozhodnout přestat dělat věci automaticky, můžeme přestat dávat vládu mysli. Jednou z cest, která mi velmi pomohla, je The Work – práce s myslí. Jsou to jednoduché 4 otázky, které mohou změnit život a otevírají prostor pravdy a skutečnosti, prostor štěstí, svobody a pohody. Práce s myslí změnila život můj během pár týdnů a děkuji za zpětné vazby klientek a klientů, které potkávám po pár týdnech a měsících a slyším o jejich změnách, vidím a vnímám jejich náladu pohody a úsměv na jejich tváři. Jsem vděčná a je mi ctí, že si vybrali na své cestě mé provázení.

Katka Nesvadbová

Průvodkyně změnou životního postoje, tel.: 603 571 980, e-mail: nesvadbovakaterina@seznam.cz

Kateřina Nesvadbová

Průvodce metody The Work, průvodce změnou životních postojů,lektorka tanečních meditací Loona dance, meditace vědomých doteků, tance, semináře, kurzy, práce s emocemi.