MŮJ ODVÁŽNÝ KROK VPŘED KE SEBEVĚDOMÍ

Píše se rok 2012 a shodou smutných rodinných okolností držím v ruce 100 000 Kč. A má mysl hned vytváří příběhy: „Co opravíš? Co zařídíš? Co starého vyhodíš a koupíš nové? Uložíš na horší časy nebo pro děti na studia a byt? Tohle..tohle..tohle!!!“

A začínám panikařit, že i tolik peněz je během pár sekund vlastně utracených. Přichází ze školy dcera, vidí mě a s nádherným úsměvem na tváři řekne: „A co ta cesta do Peru? Ty už nechceš na Machu Picchu?“ Dívám se na ní s němým úžasem a vnímám svůj mozek, jak chce vymyslet milion různých NE, protože… a protože…a protože! Vnímám tam někde hluboko uvnitř RADOST a OHROMNOU CHUŤ říci ANOOOOO.

A najednou se ve mně zvedla vlna radosti, chutě a odvahy a já odpověděla dceři: „Ano, chci. Pojedeme o prázdninách! Moje tělo šílí, můj mozek šílí a já přesto zůstávám v radosti a těšení. Jsem sama překvapená. A dcera bere papír a tužku a sypeme ze sebe ve smíchu nápady, jak podniknout další kroky, aby jsme o velkých prázdninách vyrazily….naučit se španělsky, koupit Průvodce knihu o Peru, vybrat místa, cestovka nebo samy s dalšími lidmi (?), poschánět informace o letenkách, vakcinaci, koupit oblečení a boty, batoh,…byly jsme jak malé holky ve filmu, co si vybírají hru nebo divadelní představení, ve kterém budou hrát a co zažijí.

Ze starostí a problémů se najednou stali radosti a nápady.

Co Vám budu povídat? Na španělštině, když jsme řekly, že chceme jet ( jak důležitý krok odvahy, umět říci nahlas své sny a přání, své touhy), se k nám přidal hned kamarád (a měly jsme důležitého chlapa pro bezpečnost a pomoc s překladem, muže, který byl sběhlý v cestování), při společných „pracovních“ schůzkách jsme si každý vzali na starosti nějakou část plánu cesty a za 2 měsíce bylo vše přichystáno !!!! Jupíííí. Ono to fakt jde!

Ono se to jakoby „samo“ poskládalo a my měli připravenou měsíční cestu po Peru s návštěvou jezera Titicaca z Bolívie. Každému se může splnit sen a být tam, kde chce…Machu Picchu (náš velký sen vidět sedmý div světa), Ica a energetické kameny staré miliony let, Nazca a poznání, jak je to doopravdy s kresbami na planině, prales a Isllas Ballestas se zvířaty volně žijícími v přírodě (můj obrovský sen vidět Ary v jejich prostředí), vidět sopku a bílou lávu (Arequipa) i oceán. Zažili jsme za tech pár měsíců několikrát pochyby, výmluvy, nechuť, strach, ale už jsme jim nevěnovali pozornost.

Soustředili jsme se na cestu vpřed, k dosažení a splnění snů.

Zažili jsme dobrodružný, báječný měsíc putování po Peru bez cestovky, kdy jsem si vše zařizovali sami (a zvádli to!). Poznali jsme, jak bohatí lidé jsme a jak žijí „obyčejní“ chudí lidé v radosti a lásce. Pochopili jsme, jak jsme šťastní lidé, když žijeme, kde žijeme a naše republika je plná úchvatných míst. Navštívili jsme nádherná místa a pochopily, jak to bylo s našimi předky před tisíci lety, poznali jsme, jak je to ve skutečnosti s historií národů i lidstva.

Cítím husí kůži a polévá mě radost ze splnění velkého životního snu…z toho, že jsem to tenkrát dokázala a pro sebe i dceru udělala. Od té doby je pro mě tento „krok vpřed“ velkou motivací na mé cestě, kde jsem udělala velké posuny ke změně ve svém životě. Dnes již doprovázím i druhé lidi na jejich cestě odvahou a cestou k sebevědomí pomocí metody The Work a seminářů pro ženy a partnerských.

Každou chvíli v životě máme možnost se rozhodnout a udělat krok vpřed a jít za svými sny.

www.katkanesvadbova.cz