Žiji v podpoře a podporuji, jsem přijímána a přijímám, cítím radost a jsem radostí, cítím lásku a jsem láskou, cítím intuici a jsem intuicí, cítím moudrost a jsem moudrostí. A co vy? Jak se v tuhle chvíli cítíte? Situace se dějí, myšlenky přicházejí a na nás je, jak reagujeme na vše, co nám život přináší. Můžeme věnovat pozornost všem starostem a povinnostem, všem nepříjemným lidem (a kolik...
„Jsem rozvedená, sama na děti, jen práce a povinnosti, starosti a jak v tom všem mám najít fajn chlapa? Pracuji na svém sebe-rozvoji, pouštím to staré. Ale jak to udělat, abych, když už potkám úžasného muže nespadla zase do starých zranění, do stereotypu a nudy, do obviňování a nespokojenosti?“ Slyším to od klientek a prošla jsem tím také. Z výchovy, chování blízkých a našich životních partnerských prožitků se...
Bylo mi 10 a já jsem koukala na spolužáky a kamarádky a divila se, proč nemají strach?! Měla jsem ho já a kdyby jeden… strach ze tmy, z čertů (možná normální?!), ale taky z nakupování, jestli nastupuji do správného autobusu, jestli mi neujede, jestli stihnu tohle a tamto, jestli se mnou kamarádka bude dál mluvit, když jí řeknu pravdu, z rodičů a co řeknou, že nemám...
Hodně žen jako já jsme byly naučené dobře se starat o rodinu, o manžela, o děti, o to, aby každému bylo dobře a byl spokojený. Trávily a hodně žen i dnes tráví čas tím, že se stále stará a řeší, jestli vše dělá v domácnosti, v práci, v životě dobře, a jestli se ti druzí mají dobře a jestli nepotřebují tohle, a možná potřebují tamto.Zažíváme přitom tolik nepříjemných emocí…...
Řeknu vám, Jaroslav Dušek nám říká dle knihy Miguela Ruize: „Nedělejme si domněnky!“ A já zažila za pár minut řádného ponaučení, že ne vše je jak si myslíme a jak to absolutní většina z nás žijeme. A co se stalo? Je odpoledne a já čekám na svou dceru u vlaku… se psem, který mě vždy doprovází. Belinka je velice společenský pes a miluje kontakt...
Sedím ve stejné nemocniční čekárně jako před dvěma lety, kdy se mnou vypisovali papíry na příjmu s úrazem kotníku. Nic se tu nezměnilo… stále stejné židle, sestry, květiny na parapetech, pach desinfekce. Vnímám svůj strach o blízkého člověka, kterého teď ošetřují a v myšlenkách se mi vrací pocity z mého pádu ze schodů, z mé neschopnosti ovlivnit jakékoliv další události a běh života…...
Umíme být šťastní? Jak vlastně vypadá šťastný život? Věřím, že každý si odpovíme po svém, protože pro každého to znamená něco jiného, každý má své zážitky a prožitky, svá přání a touhy… splněné či ještě čekající na splnění. Touha… přání… A co můj život? Jaký je? Žila jsem v romantickém vztahu s mužem, plnila si jedno přání za druhým a hlavně se snažila plnit...
V životě zažíváme různé věci a různé příběhy. Máme období, kdy jsme šťastni a máme naději, důvěru i víru ve vše…v sebe, vztahy ve svém okolí i v život samotný. Kdy jste žili v takovém „opojení“? A žijete tak i teď? Máte tyto „3 schody“ stále v sobě? Někdy se nám v životě udějí různé věci a příběhy jako rozchod s milovaným člověkem...
Píše se rok 2012 a shodou smutných rodinných okolností držím v ruce 100 000 Kč. A má mysl hned vytváří příběhy: „Co opravíš? Co zařídíš? Co starého vyhodíš a koupíš nové? Uložíš na horší časy nebo pro děti na studia a byt? Tohle..tohle..tohle!!!“ A začínám panikařit, že i tolik peněz je během pár sekund vlastně utracených. Přichází ze školy dcera, vidí mě a s...
Před 10-ti lety… „Ach jo, super seminář, zajímá mě, co tam bude, ale nemám na to peníze!“ Ano, to jsem si opravdu říkala, když mi kamarádka dala vědět o jednom semináři v Doksech… takový kousek… už to není do Prahy, ale 15 km od nás… chci tam! A kde na to vezmu peníze? Rodinný rozpočet téměř na nule, ušetřit nemám kdy...