Srdce mi plesá radostí…. že jsem ve svých 40 letech uviděla a ucítila tu vášeň a opět „probudila“ hravost, radost , přirozenost a spontánnost v sobě. Srdce mi plesá radostí… když si pustím hudbu a začnu se hýbat… spontánně nechávám tělo, ať si užívá každý tón a vytváří s hudbou v pohybu kreativně tanec. Srdce mi plesá radostí… když vidím, jak ženy, které...
Věříte ve své hlavě nějakému, pro vás pravdivému, přesvědčení… třeba, že černá kočka jdoucí přes cestu nosí smůlu? Věříte tomu, že pátek 13. je smolný den? Máte další přesvědčení, která vám ovlivňují život? A jak se vám s nimi žije? Měníte pak směr cesty? Máte v sobě divné pocity, že by fakt mohla přinést ten den smůlu? Kontrolujete...
Znáte chvíle, kdy rozumíte, chápete a soucítíte s někým, kdo vám vypráví svůj příběh ze svého nitra a hledá odpovědi na otázky, hledá záchranný „kruh“, kterého by se chytil a vy tušíte nebo víte, jak se cítí, jak mu je? Možná mu někdo chcete za každou cenu pomoci, aby mu bylo hned líp a snažíte se něco podniknout. Možná mu honem...
Kači, moc moc moc Ti gratuluji za Tvůj online kurz. Bylo to skvělé a na vysoké úrovni. Všechna videa byla zajímavá a držela mě v pozornosti, což se u online videí u mě často nestává. Oceňovala jsem, že každý týden jsi měla za sebou ve videích jiné obrazy, které souladily s daným tématem. Vizualizace byly moc povedené a tvůj hlas byl příjemný a díky tomu...
Probouzím se blaženě ze sna, kde se procházím po přírodě, po jarní zahradě plné stromů, bylin v trávě (usuším a ušiji na ně pytlíky) a vidím nové možnosti, kde můžeme zasadit rajčata (a jak to udělat, aby úžasně plodila),… Procházím do domu s přáteli a rozhlížím se po otevřeném prostoru plném dřeva, velkých oken. Prostoru ke společnému sdílení života v partnerství, v rodině, s přáteli, se všemi ,...
Život plyne jako voda a naše myšlenky o nás a o ostatních lidech také, někdy jsou přívětivé a jindy? Jindy jsou plné kritiky a urážek a posouzení a kdyby! Kdo rozhoduje o kráse? Kdo rozhoduje o „žebříčku“ ošklivosti a krásy? Nic takového ve skutečnosti neexistuje. Vše je tu krásné takové jaké je. Každý jsme jedinečný a krásný, krásná. Vše nepříjemné se děje jen v naší mysli a v našich nastaveních....
Probouzím se s paprsky slunce, modrou oblohou a úsměvem na rtech…má mysl se vydává na cesty. Máte rádi cestování? Jak často a kam si dopřáváte plnit svá přání a touhy? Když jsem měla poprvé letět letadlem s dcerami do Tunisu…poprvé jsem je brala k moři, šíleně jsem se bála. Co všechno se může stát, co všechno jsme doma zapomněly, jestli mám všechny léky a dost peněz,….Hrůza....
Umíme naslouchat Životu, když se tam uvnitř sebe ptáme ve chvílích emocí, nemocí, chaosu a zmatku? Máme spousty otázek a dovolujeme Životu a přijímáme odpovědi? Kolikrát se ptáme tam nahoru, co máte v dané chvíli dělat? Nevíme kudy kam a chceme pomoci, ukázat směrovku (od Života, Osudu, Boha, Andělů)? Co se děje po otázce? ………………….. Jme „otevřeni“ odpovědi? Podělím se s vámi...
Otevřu oči a v hlavě zní… „Další den, další ráno, další povinnosti a starosti. Hodiny tikají, čas běží, honem!“ Jak prožiju další den svého života, který stále tiká a běží? Něco není v pořádku tam uvnitř, v těle. Co mi fakt chybí? Co opravdu chci, po čem toužím? Zůstala bych ještě pár minut v posteli a užívala si to teplo, tu měkkost peřiny a svého...
„Mami, proč se takhle chová ta paní ke svému manželovi? Rozkazuje mu jako malýmu klukovi! On chce přece jen pomoct a naučit svou dceru (5 let) krájet pizzu a ta ženská na něj štěká jako na psa („Ne, sedni si, chytla nůž špatně, nebude krájet! Ne!“) A on ji poslouchá jako pes, to je podpantoflák?!“ Má dcera nemohla pochopit jejich...